Jarry sní v Římě o Chile

Nicolas Jarry, 24. hráč světa, má za sebou v Římě opravdu výjimečný turnaj. Poté, co do Itálie přijel s naprostou ztrátou sebedůvěry (od začátku byl poražen v Monte Carlu, Barceloně a Madridu), slaví jeden prestižní úspěch za druhým.

Po vyřazení Arnaldiho (6:2, 7:6), Napolitana (6:2, 4:6, 6:4) a následně Mullera (7:5, 6:3) se bez větších fanfár dostal do čtvrtfinále turnaje.

Tváří v tvář Stefanosi Tsitsipasovi všichni očekávali, že vypadne. Přesto odehrál výjimečný zápas, v němž odolával Řekově dominanci, až nakonec podlehl. Využil soupeřových slabších chvil a jako velký oportunista dosáhl úspěchu, když jednoho z nejlépe sehraných hráčů sezony na antuce porazil (3:6, 7:5, 6:4).

Po postupu do semifinále se v pátek utkal s Tommym Paulem. Šestnáctý Američan, který na italské antuce exceluje, byl favoritem. Poté, co již porazil obhájce titulu Medveděva (6-1, 6-4) a následně Huberta Hurkacze, devátého hráče světového žebříčku (7-5, 3-6, 6-3), se zdálo, že Paul má dobře nakročeno do finále. Narazil však na divokého Chilana. V zápase, který měl velmi vysokou úroveň (35 winnerů, 23 nevynucených chyb, 13 es), Jarry odolal velmi houževnatému soupeři a zvítězil v zápase, který trval téměř 3 hodiny (6-3, 6-7, 6-3).

Vítězstvím v pátém vzájemném zápase osmadvacetiletý tenista znovu naplno odstartoval svou kariéru. Zpomalený suspendací za doping v roce 2020 se vrátí do první světové dvacítky, neboť v pondělí mu bude patřit minimálně 17. příčka.

Na tiskové konferenci Jarry neskrýval svou radost. Když byl dotázán na svůj bláznivý týden, zmínil zejména přítomnost svého dědečka po svém boku. Jaime Fillol, dříve čtrnáctý hráč světového žebříčku, totiž rozhodně nečekal, že bude svědkem tak velkého úspěchu. Velmi dojatý osmadvacetiletý pravák prohlásil: "Můj dědeček je jedním z důvodů, proč hraji tenis. Vím, že si toho váží, je to pro něj překvapení, že je tady, překvapení, že se mi na tomto turnaji tak daří. Je to něco výjimečného pro něj i pro mě."