Olympijské hry 2024 - Nadal, Serena a Mauresmová uzavřeli bláznivý zahajovací ceremoniál v Paříži!

Rafael Nadal, Serena Williamsová a Amélie Mauresmová byli jedněmi z posledních nosičů pochodní na pátečním slavnostním zahájení Olympijských her 2024 v Paříži. Byl to grandiózní ceremoniál, který porušil všechny zásady, a výsledek byl dechberoucí.

Byl to ceremoniál, který poprvé v historii olympijských her opustil stadion a odehrál se ve městě. Scéna se odehrávala na Seině, kolem které proplouvalo 205 delegací na lodích. To vše se odehrávalo na pozadí živých obrazů (tanečníků, zpěváků, hudebníků, performerů atd.), které v umně zaranžované směsici žánrů předávaly silná poselství.

Samotný déšť, který hojně padal na francouzské hlavní město, jako by dodával kouzelný nádech. Toto kouzlo vyvrcholilo, když kovový kůň a jeho stříbrný jezdec s olympijskou vlajkou jako pláštěm - prchavé zjevení, stejně tajemné jako okouzlující, zavěšené v plném cvalu v pařížské noci - ujeli po Seině 6 kilometrů od východu na západ, počínaje Pont d'Austerlitz a konče u Trocadéra.

Právě zde předal Zinédine Zidane Rafaelu Nadalovi pochodeň na úpatí Eiffelovy věže, která byla osvětlena jako nikdy předtím, když se Španěl nenápadně vytratil na nábřeží Seiny. Nastoupil na loď, kde na něj čekali Serena Williamsová, Carl Lewis (10 olympijských medailí, z toho 9 zlatých) a Nadia Comaneciová (9 olympijských medailí, z toho 5 zlatých).

O několik minut později loď zakotvila u muzea Louvre, kde byl plamen předán Amélii Mauresmové. Bývalá světová jednička poté odnesla olympijský oheň do areálu bývalého královského paláce, kde byla štafeta předána mezi legendami francouzského sportu a olympismu a postupně se dostala až do srdce Tuilerijských zahrad.

Tony Parker, Nantenin Keita a Alexis Hanquinquant (francouzští paralympijští vlajkonoši, 9 medailí, z toho 3 zlaté, resp. 1 zlatá), Marie-Amélie Le Fur (atletika, 4 paralympijské medaile, z toho 1 zlatá), Michaël Guigou (házená, 4 olympijské medaile, z toho 3 zlaté), Allison Pineau (házená, 2 olympijské medaile, z toho 1 zlatá), Jean-François Lamour (šerm, 5 medailí, z toho 2 zlaté).

Dále Felicia Ballangerová (dráhová cyklistika, 3 medaile, všechny zlaté), Florian Rousseau (dráhová cyklistika, 4 medaile, z toho 3 zlaté), Émilie Le Pennec (gymnastika, 1 zlatá), David Douillet (judo, 3 medaile, z toho 2 zlaté), Clarisse Agbégnénou (judo, 3 medaile, z toho 2 zlaté), Alain Bernard (plavání, 4 medaile, z toho 2 zlaté), Laure Manaudou (plavání, 3 medaile, z toho 1 zlatá), Renaud Lavillenie (skok o tyči, 2 medaile, z toho 1 zlatá) a Laura Flessel (šerm, 5 medailí, z toho 2 zlaté) ...

A nakonec Charles Coste, stoletý nejstarší žijící francouzský olympijský vítěz (dráhová cyklistika, Londýn 1948), který předal úkol zapálit olympijský kotel Marii-José Perec (3 medaile, všechny zlaté) a Teddymu Rinerovi (5 medailí, 3 zlaté). Kotel se proměnil v koš horkovzdušného balonu, který se vznesl k pařížskému nebi a vznášel se tam po celou dobu soutěže. Bylo to úchvatné.