Nové trenérské lavičky začínají přesvědčovat: "Líbí se mi, když si můžete říkat, co chcete a kdy chcete".
Letos Australian Open nainstaloval lavičky do rohů tří hlavních kurtů, aby trenéři a hráčské týmy mohli radit z větší blízkosti.
Nejvýraznějším příkladem byl Andy Murray, který během 1. kola, které hrál Novak Djokovič, velmi demonstrativně seděl na svém místě.
Srb ve prospěch tohoto vývoje vysvětloval, o čem mohl diskutovat se svým novým trenérem: "Myslím, že je dobře, že Australian Open zavedlo tuto lóži na kurtu. Umožňuje mi lépe je slyšet.
Několikrát jsem k Andymu přistoupil a na něco se ho zeptal ohledně toho či onoho úderu. Řekl mi svůj názor, poradil mi a sdělil mi své názory.
Změnu uvítal i Coco Gauff, který s přítomností svého týmu na kurtu nepočítal: "Mám raději toto uspořádání než to, co bylo před několika lety, kdy trenér musel přijít na kurt jednou za set.
To mi přišlo trochu divné. Líbí se mi, když si člověk může říct, co chce a kdy chce.
Mně to takhle vyhovuje. A dal jsem svým trenérům na výběr. Nevěděl jsem, co si vyberou, dokud jsem je neviděl v rohu, když jsem šel na hřiště.
V zápasech s nimi moc nemluvím, ale rád si nechám poradit."
Světová dvojka Iga Swiateková zase zmínila změnu, která usnadňuje komunikaci na velkých kurtech, kde hluk a vzdálenost obvykle brání jakékoli konverzaci:
"Koučování bylo na menších kurtech opravdu příjemné. Ale na velkých stadionech není možné trenéra slyšet.
Nyní to dává větší smysl, protože z toho můžete těžit v obou případech. Pokud s trenérem dobře komunikujete, určitě to bude fungovat.
Aryna Sabalenková by zase uvítala, kdyby na těchto lavičkách mohlo sedět více lidí (maximální počet jsou čtyři):
"Pokud to uděláte, ujistěte se, že je tam více míst. Já osobně bych ráda viděla celý svůj tým.
To je pro mě důležité. Nechci se nejdřív dívat na svého trenéra a pak se podívat na tribunu, kde je můj přítel."
Australian Open 
