Co když tenis ztratí svou duši? Případ robotizovaného rozhodování mezi tradicí a odlidštěnou modernitou
Ve společnosti, která se neustále vyvíjí, si technologie nevyhnutelně našla významné místo v našem každodenním životě. Všechny oblasti byly zasaženy a sport tomu neunikl. Za posledních 40 let se vystřídaly revoluční inovace s přesností na milimetr.
Tenisový svět, bohatý na staletou historii, čelí nástupu technologií, které předefinovávají pravidla hry. Zatímco šampioni minulosti se opírali o svůj instinkt a zkušenosti, dnešní hráči těží z nástrojů, jako je videoasistence nebo hawk-eye.
Tyto nástroje umožňují přesnější spravedlnost, ale zároveň vyvolávají zásadní otázky o samotné podstatě sportu. Tento článek zkoumá problémy spojené s přechodem k technologickému rozhodčímu systému a ukazuje rozpory mezi zachováním tradic a nástupem modernity, která je někdy vnímána jako odlidštěná.
HAWK-EYE, ELC, VIDEO: NOVINKY, KTERÉ OTŘÁSÁJÍ TENISEM
Tím, že umožnil ověřovat platnost podání, otevřel Cyclope (k němuž se vrátíme níže) cestu éře, v níž se přesnost stala na kurtu zásadní. Tato revoluce nepředstavovala jen zanedbatelnou změnu v ekosystému tenisu, ale stála také u zrodu hlavních rozhodnutí, která následovala. Zejména zavedení systému hawk-eye a v poslední době Electronic Line Calling (ELC) a videoasistence.
Počítačový systém Cyclope, který zavedly ATP a WTA již v 80. letech, představoval první revoluci. Tehdy umožňoval určit, zda podání hráčů dopadlo do správné zóny či nikoli.
Poprvé byl použit ve Wimbledonu v roce 1980, poté byl testován na US Open o rok později a na Australian Open. Následně tuto omezenou verzi nahradil hawk-eye, technologický nástroj, který se stal nedílnou součástí tenisu.
Umožňuje hráčům zpochybnit rozhodnutí čárových rozhodčích, pokud se domnívají, že míč vyhlášený jako aut ve skutečnosti zůstal v hranicích kurtu, nebo naopak. Jde o spolehlivější a trvalejší systém. Dvacet let po prvním použití technologie se objevila možnost využití challenge.
Rozhodující střet Williams–Capriati pro příchod hawk-eye
Myšlenka začlenění hawk-eye do profesionálních turnajů se v roce 2004 jevila jako samozřejmá. U příležitosti US Open byl hawk-eye zpřístupněn televiznímu přenosu, zatímco rozhodčí na kurtu k němu přístup neměli. Během čtvrtfinále mezi Serenou Williamsovou a Jennifer Capriatiovou tak diváci u televizních obrazovek mohli být svědky chyb, které nakonec připravily o vítězství hráčku, jež později vyhrála 23 grandslamových titulů.
„Důvod, proč se hawk-eye stal tak důležitým, je ten, že všechny moje míče vyhlašovali jako aut, i když nebyly ani blízko čáře. Bylo to systematicky venku. Hrát za takových podmínek bylo nemožné,“ uvedla Williamsová v srpnu 2022.
A Christopher Clarey, americký sportovní novinář a autor knih o tenise, to pro CNBC potvrdil: „Souboj mezi Williamsovou a Capriatiovou byl zásadní. Během tohoto utkání začalo US Open zkoušet systém hawk-eye viditelný v televizi. Široká veřejnost tak měla k dispozici více informací než samotné hráčky. Byl velký rozdíl mezi tím, co lidé viděli, a tím, co se skutečně dělo na kurtu.“
Mnoho rozhodnutí v neprospěch Sereny Williamsové během tohoto zápasu vzbudilo pochopitelné obavy. Díky tomuto utkání se zdálo být nezbytné povinně instalovat hawk-eye na stadionech tak, aby byl k dispozici i hráčům.
Na turnaji v Miami v roce 2006 byla Američanka Jamea Jackson první, kdo využil možnost znovu si prohlédnout místo dopadu míče na kurtu. V následujících měsících začaly hawk-eye používat US Open (2006), Australian Open a Wimbledon (2007).
ELC, nástroj s přesností na milimetr
Další novinkou v tenise posledních let je ELC (z anglického Electronic Line Calling). Ten umožňuje během zlomku vteřiny zjistit, zda míč velmi blízko čáry dopadl do kurtu, nebo mimo něj. ELC také automaticky detekuje případné přešlapy při podání.
Tento postup byl poprvé použit u příležitosti turnaje Next Gen ATP Finals 2017. S automatickým vyhlašováním míčů se čároví rozhodčí stali zbytečnými a postupně z profesionálních kurtů mizí.
Ben Figueiredo, ředitel inovací hawk-eye v tenise, popisuje fungování ELC: „Máme kamery instalované po celém kurtu, kalibrované tak, aby po celou dobu zápasu snímaly polohu hráče i míče.
Ve skutečnosti používáme osm kamer z dvanácti, ale pokud je některá z nich poškozena nebo má menší výkon, umožňuje nám to neztratit na přesnosti. Celá instalace trvá tři dny.
Na US Open máme na každém kurtu celkem dvanáct kamer a k tomu dalších šest na detekci přešlapů. Dohromady jich máme 204. Přesnost systému je viditelná až na milimetr a ITF (Mezinárodní tenisová federace) tento systém schválila.“
COVID, bod zlomu pro technologii v tenise
Hawk-eye tak byl zcela integrován do profesionálního okruhu zhruba patnáct let. Tenis však zažil druhý velký zlom během pandemie COVID-19. Zatímco se kvůli zdravotní situaci rušilo velké množství akcí, orgány urychlily proces „robotizace“ této disciplíny.
Již v létě 2020 oznámilo US Open, že ELC nahradí čárové rozhodčí na dvou největších stadionech newyorského areálu. Kurty Arthur Ashe a Louis Armstrong byly tehdy vybaveny 100% elektronickým systémem. Australian Open následně následovalo příklad amerického grandslamu a o několik měsíců později se stalo prvním Majorem, který tuto technologii využíval stoprocentně, bez čárových rozhodčích.
ATP definitivně schválila příchod ELC v roce 2023
Aby se co nejvíce omezilo riziko chyb, přijala ATP v roce 2023 systém ELC. Tím zároveň stvrdila konec čárových rozhodčích na turnajích od sezony 2025.
„Jde o historický moment pro náš sport. Tradice je v srdci tenisu a čároví rozhodčí hráli v průběhu let důležitou roli,“ prohlásil po oznámení zavedení ELC v roce 2023 předseda ATP Andrea Gaudenzi.
„Na druhou stranu máme odpovědnost přijímat inovace a nové technologie. Náš sport si zaslouží co nejpřesnější rozhodčí systém a jsme rádi, že ho budeme moci od roku 2025 zavést na celý náš okruh,“ odůvodnil tehdy toto rozhodnutí italský funkcionář.
Tři ze čtyř grandslamů ostatně tuto metodu rovněž zavedly: pouze Roland Garros, který se hraje na antuce, nadále během své každoroční čtrnáctidenní akce používá čárové rozhodčí. Debata o příchodu hawk-eye a videa na dvorce Porte d’Auteuil dál v tenisovém prostředí bouří.
Video k dispozici na velkých turnajích ATP od roku 2025
Aby byla paleta nástrojů kompletní, objevila se po premiéře na Next Gen ATP Finals 2018 také videoasistence. Velmi populární v kolektivních sportech, jako je fotbal a ragby, již několik let umožňuje opravovat špatná rozhodnutí rozhodčích v určitých fázích hry.
V tenise může být použita k ověření, zda míč na druhé straně sítě dopadl dvakrát. ATP v únoru 2025 oznámila, že všechna Masters 1000 budou nově disponovat videem, což představuje zásadní pokrok.
„Rozhodčí na židli budou moci přezkoumat rozhodnutí, zejména „not up“ (dvojitý dopad), chyby, „touch“ (pokud soupeř míč zavadí), „hindrance“ (rušení během výměny), chyby ve skóre a možné situace diskvalifikace. To učiní rozhodování přesnějším.
Jde o pokračování revolučního roku pro tento sport. Úplně poprvé používají všechny profesionální turnaje, bez ohledu na povrch, systém elektronické detekce chyb v reálném čase v rámci trvalého úsilí poskytovat hráčům a fanouškům co nejpřesnější standardy,“ prohlásila ATP na začátku roku 2025.
TRADICE POŘÁD PŘÍTOMNÁ
Zatímco téměř celý profesionální okruh přechází na elektronické rozhodčování, Roland Garros zůstává věrný svým čárovým rozhodčím. Jde o vědomou volbu, balancující mezi respektem k tradicím a obhajobou určitého romantismu „tenisu po francouzsku“.
Roland Garros je vůči technologii stále zdrženlivý
Roland Garros, jediný grandslam hraný na antuce, je posledním ze čtyř Majorů, který odolává příchodu ELC na profesionální okruh. Protože se na tomto povrchu po míčích na zemi objevují zřetelné stopy, které může rozhodčí na židli posoudit, organizace se domnívá, že není nutné tento systém zavádět.
Roland Garros ostatně v tiskové zprávě potvrdil, že čároví rozhodčí budou součástí turnaje minimálně do roku 2026, aby se zachovala tradice: „Na ročníku 2025 bylo přítomno 404 rozhodčích. Z toho bylo 284 francouzských zástupců ze všech lig ve Francii.
Tito rozhodčí a čároví rozhodčí jsou pečlivě vybíráni z přibližně 30 000 oficiálních osob ve Francii, které během celého roku pískají v ligách, okresních výborech a klubech přidružených k FFT. Toto rozhodnutí přispívá k jedinečnosti Roland Garros, který je posledním grandslamovým turnajem, jenž se opírá o čárové rozhodčí.“
Čároví rozhodčí, „lidský prvek“ na ústupu
Většina hráčů však usiluje o to, aby byl automatizovaný systém zaveden i v hlavním městě Francie. Figueiredo situaci chápe: „Je na turnajích, aby se rozhodly, zda ho chtějí používat, nebo ne. Vím, že Roland Garros má rád skutečnost, že si ponechává čárové rozhodčí a že rozhodčí na židli mohou sestoupit a jít se podívat na stopu míče.“
„Francouzi si skutečně kladou otázku, zda ho opravdu potřebují. Ve všech koutech světa mají diváci k tradicím různý vztah. Už samotný fakt, že rozhodčí sestoupí z židle a ukáže stopu hráčům, přispívá k udržení tohoto zvyku. Pokud by se Roland Garros rozhodl nainstalovat hawk-eye, kdy jsou všechna rozhodnutí přijímána v reálném čase, turnaj by přišel o tento lidský prvek,“ doplňuje Clarey.
Hawk-eye není levnou záležitostí
Ben Figueiredo, který velmi dobře zná technologii používanou na kurtech US Open, si je však vědom, že instalace kamer něco stojí: „Na každý kurt stojí vybavení zhruba 100 000 dolarů. Vlastníme veškerý materiál a již více než patnáct let máme partnerství s USTA (Americká tenisová federace). Právě ona tady všechno platí,“ vysvětluje.
Christopher Clarey to potvrzuje: „Zavedení ELC je velmi drahé, pokud máte omezený rozpočet, a není snadné ho nainstalovat. Pro mnoho menších turnajů je to překážka.“
TECHNOLOGIE JE VŠUDYPŘÍTOMNÁ, ALE NENÍ NEOMYLNÁ
Technologie sice nadále revolučně mění tenisový svět, ale není bez omezení a bez kontroverzí. Nedávné incidenty upozornily na nedostatky a nejasnosti, které přetrvávají, a vyvolaly debaty mezi hráči a rozhodčími na profesionálním okruhu.
Od neschopnosti opravovat chybná rozhodnutí v klíčových momentech až po rigiditu pravidel upravujících používání videa tyto příklady ukazují, že technologie nemůže vždy zaručit spravedlnost na kurtu.
Limity technologie v tenise
Video již zaznamenalo několik zádrhelů. Ve třetím kole US Open 2024 mezi Annou Kalinskou a Beatriz Haddad Maiovou obletěl svět sporný bod. Když Brazilka vybíhala dopředu, zvedla míč po zkrácení své soupeřky. Překvapená Ruska následně zkazila další úder. Po přezkoumání videa si diváci mohli všimnout, že míč Kalinské se od země odrazil dvakrát, než ho Haddad Maiová stačila vrátit.
Bod, který získala Brazilka, tedy neměl platit, ale i po konzultaci videoasistence nebyla rozhodčí na židli schopna původní rozhodnutí změnit. Bod tak připadl Haddad Maiové. Tento incident se stal zlomem zápasu a jihoamerická hráčka pak jasně ovládla zbytek utkání (6-3, 6-1).
Podobný příklad se odehrál na Australian Open 2025 mezi Igou Šwiatekovou a Emmou Navarrovou. Polka vedla 6-1, 2-2 a měla výhodu na svém podání, když ji krátký míč Američanky donutil vyběhnout k síti. Po dobře zahraném proti-zkrácení nakonec bod získala. Navarro, která se zdála být přesvědčena, že její předchozí míč se od země odrazil dvakrát, požádala rozhodčí na židli o využití videa.
Předpisy jsou však v tomto případě velmi přesné. Hráč může požádat o video pouze tehdy, pokud okamžitě přeruší hru, i když výměna pokračuje. Jde o riskantní postup, jak sama Navarro přiznala.
„Nepřerušila jsem výměnu. Odehrála jsem další úder, a proto jsem nemohla video využít. Myslím, že by bylo lepší mít možnost záběr vidět, i když pokračujeme ve hře, protože všechno jde strašně rychle. Zeptala jsem se rozhodčí, jestli si můžu bod znovu prohlédnout, a ona mi řekla, že ne, protože jsem se nezastavila,“ vysvětlila Američanka na tiskové konferenci po zápase.
„Je na rozhodčí, aby přijala rozhodnutí“
„Odehrajete svůj úder, soupeřka vám míč vrátí a vy si řeknete, že výměna pokračuje. V duchu jsem si říkala, že navzdory všemu možná bod vyhraju, když ho dohraju až do konce.
Je trochu deprimující muset se uprostřed výměny zastavit. A pak, pokud se zastavíte a požádáte o video, je možné, že míč ve skutečnosti dvakrát nedopadl. Nakonec je na rozhodčí na židli, aby přijala rozhodnutí.
Je těžké vinit konkrétní osobu, je to složitá volba. Pravidla by měla být jiná, protože bychom měli být schopni záběry zhlédnout a učinit konečné rozhodnutí,“ litovala Navarro.
Incident Fritz–Nakashima v Cincinnati 2024
Příklady nedostatků v systému hawk-eye a zejména ELC jsou četné. Na Masters 1000 v Cincinnati 2024 mezi Taylorem Fritzem a Brandonem Nakashimou vyvolal kontroverzi míč, který dopadl za základní čáru. Fritz se na okamžik zastavil v domnění, že ELC potvrdí, že míč byl skutečně v autu. Výměna však pokračovala.
Teprve o několik úderů později rozhodčí Greg Allensworth výměnu přerušil a šel si s Fritzem promluvit: „Neříkejte mi, že máme uprostřed výměny přestat hrát, když máme ELC,“ řekl Američan oficiálnímu zástupci ATP. „Chápu vás, ale takto to funguje,“ odpověděl mu rozhodčí. Nakonec se výměna opakovala, přestože bod by měl logicky připadnout Fritzovi.
TECHNOLOGIE: REVOLUČNÍ, ALE STÁLE DOKONALITELNÝ VÝVOJ
Od poloviny 2000. let zaujala technologie v tenise velmi důležité místo. Hawk-eye, automatizace hlášení míčů, video – vše je navrženo tak, aby usnadnilo práci rozhodčích na židli.
Vybavení kurtů automatizovanými rozhodčími systémy představuje významný zlom v historii tohoto sportu. Přestože tyto pokroky poskytují nesporné záruky v oblasti přesnosti a spravedlnosti, vyvolávají také otázky ohledně budoucnosti lidské interakce během zápasů.
Ohroženo je také zachování tradičního ducha hry. Hledání rovnováhy mezi inovací a respektem k zakládajícím hodnotám se zdá být zásadní pro to, aby si svět „žluté koule“ zachoval svou přitažlivost a autentičnost.
Trh se sportovní technologií, který se neustále rozvíjí
Do roku 2030 by měl trh se sportovní technologií dosáhnout 25,7 miliardy dolarů, což by představovalo nárůst o 26 % oproti roku 2023. Pokud jde o tenis, tento sport by se měl stále více „robotizovat“ s příchodem ELC a videa na téměř všechny profesionální turnaje.
Pouze Roland Garros dosud důvěřuje čárovým rozhodčím. Mnoho kontroverzí kolem stop míčů na antuce a požadavky několika hráčů na zavedení technologie v Paříži však zůstávají tématy probíhajících debat. Organizace francouzského grandslamu se tím bude muset velmi brzy vážně zabývat.
Současně rozmach umělé inteligence ve společnosti proměňuje různé sektory, automatizuje procesy, personalizuje služby a předefinovává svět práce. AI nabízí bezprecedentní příležitosti ke zlepšení efektivity a dostupnosti, ale zároveň přináší významné výzvy, zejména v oblasti důvěrnosti a bezpečnosti.
Laboratoř tenisu zítřka: Má Masters Next Gen budoucnost? 
Tenis: málo známé pravdy o přestávce mezi sezónami, mezi odpočinkem, stresem a fyzickým přežíváním 
Co když tenis ztratí svou duši? Případ robotizovaného rozhodování mezi tradicí a odlidštěnou modernitou 
Tematické články - Saúdská Arábie, zranění, válka a byznys: fascinující zákulisí tenisu odhalené TennisTemple