Laboratoř tenisu zítřka: Má Masters Next Gen budoucnost?
Vytvořený v roce 2017, Masters Next Gen (nebo Next Gen ATP Finals) není jen „mini Masters“ pro osm nejlepších hráčů do 21 let. Pro ATP představuje laboratoř: prostor, kde se testují nová pravidla a zároveň se dostávají do popředí hvězdy zítřka.
Turnaj spojuje intenzivní tempo, uvolněnou atmosféru a podívanou navrženou tak, aby upoutala současné publikum. Napůl mezi tradicí a show překračuje pouhou honbu za trofejí: zpochybňuje budoucnost tenisu a odhaluje talenty, které mají v budoucnu ovládnout okruh.
OBAVY ATP Z KONCE JEDNÉ ÉRY
Abychom pochopili, proč Masters Next Gen vzbuzuje takový zájem, je třeba se vrátit k jeho podstatě: ukázat, jaký bude tenis zítřka – jak prostřednictvím hráčů, tak i samotné hry. ATP si jej představila jako odhalující událost, schopnou během několika dnů zhustit hlavní trendy, které vykreslují budoucnost okruhu. Formát je krátký, intenzita maximální, ale ambice obrovská.
V roce 2016 Roger Federer, zraněný na koleni a poté na zádech, ukončuje sezónu po Wimbledonu. Rafael Nadal se mezitím léčí se zraněním zápěstí. A Novak Djoković, přestože na začátku sezóny neotřesitelný vládce okruhu, začíná kolísat a vykazuje první známky ztráty sebevědomí.
Jediný Andy Murray, který se stal světovou jedničkou, se zdá být na vrcholu svých schopností. To stačí k tomu, aby v ATP vyvolalo zamyšlení – a určité znepokojení, protože její superhvězdy začínají vykazovat předčasné známky únavy, i když jejich skutečný úpadek nakonec přijde později.
V tomto klimatu nejistoty se Chris Kermode, tehdejší šéf ATP, rozhodne spustit Next Gen ATP Finals, turnaj pojatý jako nezbytný nástroj pro přípravu nástupnictví po Big 4.
„Nastupuje nová generace, musíme tyto nové talenty zviditelnit“
Dne 19. listopadu 2016 jsou tedy oficiálně založeny Next Gen ATP Finals, nová soutěž, která má od následujícího roku obohatit kalendář.
Koncept není nepodobný ATP Finals, kde se setkává osm nejlepších hráčů sezóny. Tentokrát však budou mít šanci být v centru pozornosti nově příchozí a mladé naděje (do 21 let včetně do roku 2024, poté do 20 let).
Osm hráčů, z toho jedna wild card (pozvánka), je pozváno do Milána, hostitelského města prvních pěti ročníků akce.
„ATP má odpovědnost propagovat více hráčů u mnohem širšího publika,“ vysvětloval Chris Kermode a pokračoval: „Máme superhvězdy, které během uplynulých deseti let přesáhly rámec sportu a staly se skutečnými světovými ikonami. Ale nastupuje nová generace a je třeba tyto nové talenty zviditelnit.“
Honba za inovací, která má svést mladé publikum
Není tajemstvím, že nové generace, a zejména Generace Z (lidé narození mezi lety 1997 a 2012), vyrůstaly s nástupem obrazovek (telefonů a tabletů), sociálních sítí a hojností krátkého, dynamického a spektakulárního obsahu.
To vše je v protikladu k samotné podstatě tenisu – sportu, v němž se zápasy, zejména na grandslamech, mohou hrát na pět setů a trvat více než čtyři či pět hodin. Za těchto podmínek je obtížné udržet pozornost mladých, aniž by nesáhli po svém smartphonu.
Na základě zjištění, že publikum stárne – průměrný věk předplatitelů Tennis TV byl tehdy 61 let – si ATP představila Next Gen ATP Finals. Myšlenka: nabídnout kratší zápasy, téměř pojaté jako show, v nichž vystupují mladí hráči schopní inspirovat novou generaci a stát se šampiony zítřka.
„Lidé rádi sledují své idoly, to sledovanost nezvýší“
Ačkoli se zdá, že nápad je zřejmý, vytvoření této akce vzbudilo na okruhu určitou skepsi. Andrey Rublev, který se zúčastnil vůbec prvního ročníku, tehdy prohlásil:
„To nepomůže zvýšit sledovanost. Možná jen úplně na začátku. Ale samotný tenis se populárnějším nestane. Podle mého názoru by bylo lepší pozvat tak ikonické hráče, jako je Roger Federer. Lidé rádi sledují své idoly a na pravidlech nikomu příliš nezáleží.“
Přestože některé hlasy, jako ta Rublevova, tehdy pochybovaly o skutečném dopadu akce, ATP vytrvala: aby se tenis zmodernizoval, je třeba se odvážit otřást jeho základy. A právě na tomto poli – v oblasti pravidel, rytmu a inscenace – se Next Gen ATP Finals rychle odlišily.
PRAVIDLA, KTERÁ BOŘÍ ZABĚHLÉ POŘÁDKY TENISU
Už od svého prvního ročníku se Masters Next Gen hlásí ke statusu experimentální laboratoře, v ostrém kontrastu s tradičními turnaji na okruhu, kde každá změna vyvolává debaty a kontroverze.
Nejvýraznější úpravou je formát zápasů: žádné někdy maratonské sety, ale duel na pět setů, z nichž každý se hraje jen do čtyř her, s tiebreakem za stavu 3–3.
Účinek je okamžitý: začátky setů jsou intenzivnější a tlak neustále doléhá jak na podávajícího, tak na returnujícího. Každý míč se počítá, jinak lze o set přijít velmi rychle.
Aby ATP tuto dynamiku ještě zdůraznila, rozhodla se také zrušit výhodu: za stavu 40–40 rozhoduje jediný míč, jak je tomu již ve čtyřhře. Stejně tak mizí dotek míče o pásku na podání (let). Pokud se míč dotkne pásky a dopadne do správného pole pro podání, výměna pokračuje.
ELC, nový král rozhodování
Co se týče rozhodování, působí změna téměř úplná. Rozhodčí na stolku sice zůstává, aby hlásil skóre, ale čároví rozhodčí jsou nahrazeni elektronickým vyvoláváním čar (ELC, Electronic Line Calling), systémem rozhodování dosud využívaným v rámci challenge (žádost hráče o přezkum), nikoli k přímému řízení zápasu.
Poprvé v historii turnaje ATP jsou tedy verdikty automatické, okamžité a nesporné. Jde o způsob, jak omezit přerušování hry a konflikty ohledně rozhodnutí.
Mimochodem jde z všech inovací zavedených na této akci o tu, která měla následně největší dopad na okruhy ATP a WTA.
Rychlejší sled výměn
Reorganizací prochází i práce s časem. Slavný shot clock ukládá mezi výměnami 25 sekund. Viditelný časomíra na reklamních panelech za základní čárou připomíná hráčům, že už není prostor pro otálení.
Shot clock působí také jako tiché poselství pro hráče, jako jsou Rafael Nadal nebo Novak Djoković, známé tím, že si mezi výměnami dávají na čas a často překračují 30 sekund před podáním. Tato úprava dokáže potěšit fanoušky unavené z rutinních příprav na servis, které jsou někdy vnímány jako nekonečné.
Výrazný nástup coachingu, povolený pohyb v hledišti
Při změnách stran se objevuje další zásadní novinka.
Prostřednictvím jednoduchých sluchátek mohou hráči a trenéři krátce komunikovat, podobně jako mechanický inženýr během závodu Formule 1 či sportovní ředitel během cyklistických závodů.
Nakonec má i publikum neobvyklou svobodu pro tenisový zápas: vstupy, odchody a pohyb po tribunách jsou povoleny i během výměny.
Výjimku tvoří pouze prostor za základní čárou, kde jsou hráči na pohyb nejcitlivější. Pro puristy jde o anomálii, pro ty, kteří sní o živějším tenisu, bližším kódům jiných sportů, naopak o znak otevřenosti.
Nad rámec nevídaného formátu slavil Masters Next Gen úspěch i po sportovní stránce: turnaj poskytl skutečný odrazový můstek nové generaci schopné narušit hegemonii Big 3 a jejich „vazalů“. V průběhu ročníků tak formoval a vystavoval nové tváře určené k tomu, aby dominovaly okruhu ATP.
ODRAZOVÝ MŮSTEK PRO NOVOU GENERACI
V roce 2017 je první generace povolaná převzít štafetu po Big 3 už tenisovým fanouškům dobře známá. Andrey Rublev, čtvrtfinalista US Open o několik měsíců dříve, Denis Shapovalov – autor ohromujícího vítězství nad Nadalem v Montrealu – Karen Chačanov či Borna Čorić patří mezi favority.
Přesto překvapení přichází odjinud: Hyeon Chung, 21 let, se prosazuje jako odhalení turnaje, když ve finále porazí Rubleva. O několik týdnů později potvrzuje, že jeho účast v Miláně posloužila jako spouštěč: probojuje se do semifinále Australian Open po impozantní cestě korunované výhrou nad Novakem Djokovićem.
Navzdory zjevně velkému potenciálu je však jeho vzestup následně přerušen opakovanými zraněními.
Mezi Sinnerem a Alcarazem, krásné dědictví, které zanechal Milán
O rok později vítězí Stefanos Tsitsipas. Jeho útočný styl a jednoručný bekhend, na okruhu čím dál vzácnější, potvrzují jeho stoupající výkonnost: o rok později vyhrává ATP Finals v Londýně, což dokazuje, že Milán odhaloval mnohem víc než jen potenciál.
Poté přichází chvíle Janika Sinnera, 18 let a teprve 93. hráče světa, aby zazářil. Bývalá naděje italského lyžování soutěž suverénně ovládne a triumfuje před domácím publikem. O pět let později se stane světovou jedničkou a vícenásobným grandslamovým vítězem.
V roce 2021 se objeví další zázračné dítě: Carlos Alcaraz, rovněž 18 let, budoucí praporečník španělského tenisu a nástupce Rafaela Nadala, který své soupeře drtí a stává se odhalením turnaje. Méně než o rok později vyhrává US Open a stává se nejmladší světovou jedničkou v historii, čímž dokonale ilustruje roli Masters Next Gen jako odrazového můstku.
Krásné vzestupy… a několik zklamání
V průběhu osmi ročníků Masters Next Gen odhalil mnoho talentů.
Několik z nich se dnes pravidelně pohybuje mezi top 10 a top 30: Daniil Medveděv, Karen Chačanov, Andrey Rublev, Holger Rune, Lorenzo Musetti, Alex de Minaur, Ugo Humbert, Alejandro Davidovich Fokina, Jack Draper, Jiří Lehečka a v poslední době také Arthur Fils a Jakub Menšík.
Pro jiné byl další vývoj složitější. Hamad Medjedovic, šampion z roku 2023, se těžko prosazuje v top 50, Dominic Stricker prochází obdobím pochybností a zvažuje pauzu v kariéře, zatímco Brandon Nakashima, vítěz z roku 2022, stále čeká na svůj první titul na hlavním okruhu.
INOVACE, KTERÉ SE STALY NORMOU
Když ATP v roce 2017 spouští Masters Next Gen, mnozí si představují pouhé experimentální hřiště, laboratoř bez skutečných důsledků pro okruh.
Osm let poté je bilance úplně jiná: několik inovací testovaných v Miláně bylo trvale přijato, což dokazuje, že turnaj svou misi částečně splnil.
„Přicházíme o kouzlo tenisu“
Nejvýraznější proměnou zůstává zavedení plně elektronického rozhodování. Bez čárových rozhodčích jsou veškerá rozhodnutí svěřena systému ELC, rychlejšímu, spolehlivějšímu a méně zpochybňovanému.
Zrychlení tohoto přechodu sahá do období pandemie covidu-19, která si vynutila dočasné zrušení čárových rozhodčích. Od té doby přešel celý okruh na plně elektronický systém.
Využití technologií ale nepřesvědčuje všechny hráče, jak ukazuje například Arthur Fils, který na antuce po čárových rozhodčích nostalgicky vzpomíná:
„Přicházíme o kouzlo tenisu. Když jsem byl mladší, byl na kurtu větší život. Na tvrdém povrchu se to dá, ale na antuce rozhodčí opravdu chybí.“
Jedině Roland Garros stále odolává: turnaj ponechá čárové rozhodčí i při svém ročníku 2026.
Coaching pods instalované v Melbourne
Další nepostradatelnou změnou je zavedení 25sekundového shot clocku.
Od roku 2020 se časomíra mezi dvěma servisy stala normou na okruzích ATP a WTA. Pravidlo, které od svého zavedení způsobilo mnoho varování za překročení časového limitu – někdy považovaných za oprávněná, jindy hráči mnohem méně.
Méně nápadně, ale neméně zásadně se prosadila další změna: povolení coachingu na kurtu. Sluchátka už nejsou potřeba: od sezóny 2025 mohou hráči a hráčky volně komunikovat se svým trenérem bez obavy z trestu.
Australian Open, inspirovaný touto novou svobodou, se rozhodl zajít ještě o krok dál: v rohu centrálního dvorce byly nainstalovány „coaching pods“, aby usnadnily výměnu mezi hráči a jejich týmy.
Novinka si však všechny zcela nezískala: „Všechny sporty se vyvíjejí a inovují a tenis není výjimkou. Tak to prostě je,“ prohodil například Alexander Zverev. Stefanos Tsitsipas přiznal, že se při pohledu na tento nový výtvor ředitele turnaje Craiga Tileyho „zasmál“.
PRŮKOPNICKÝ PROJEKT, KTERÝ HLEDÁ DRUHÝ DECH
Budoucnost Masters Next Gen se dnes zdá nejistá. Zatímco některé inovace se nakonec prosadily, jiné zůstávají pouhými experimenty: sety do čtyř her, zrušení výhod nebo odstranění letů na podání se neujaly.
ATP také zjevně hledá nový impuls: v roce 2025 jsou upravena dvě pravidla. Pauza mezi sety se zkrátí ze 120 na 90 sekund a diváci získají plnou svobodu pohybu během prvních tří her. Tyto úpravy budí dojem, že se řídící orgán točí v kruhu, jako by ve snaze znovu vynalézt tenis už téměř vyčerpal své nápady.
V tuto chvíli se zdá, že význam turnaje je především sportovní – a stále omezenější. V roce 2024 ATP dokonce snižuje věkový limit na 20 let a ruší místní wild card, která se zřídka vyplácela.
Přesun turnaje do Džiddy (2023–2025) uprostřed prosince snížil jeho přitažlivost: mnoho hráčů dává přednost odpočinku nebo přípravě na následující sezónu. Odhlášení přibývá a i samotní účastníci se někdy jen těžko motivují.
Arthur Fils v roce 2024 oznamoval, že k akci přistupuje „jako k tréninkovému týdnu“, zatímco Joao Fonseca, přestože se stal vítězem, se rozhodl nenastoupit v následujícím roce.
Označení Next Gen využito jako rozvojový program
Kromě absence nejznámějších hvězdiček okruhu přetrvávají i další pochybnosti. ATP například předčasně ukončila smlouvu se saúdskou federací, čímž turnaj přišel o hostitelské město pro rok 2026. Smlouva mezi oběma institucemi přitom měla platit až do roku 2027.
A aby se ATP pokusila prodloužit dědictví pojmu „Next Gen“, oznamuje v roce 2024 vznik systému, který podporuje postup mladých hráčů: ti do 20 let v top 350 mají nárok na osm přímých startů na Challengerech 125 nebo 100, a ti v top 250 navíc na jednu wild card na turnaj ATP 250 a dvě pozvánky do kvalifikací.
Tato širší reorientace však zároveň zdůrazňuje změnu doby. V době, kdy byly některé inovace přijaty a jiné zůstávají ve fázi experimentu, se Masters Next Gen ocitá v klíčovém bodě.
Oslabený svým místem v kalendáři, klesajícím zájmem hráčů a nejistotou kolem své budoucnosti se turnaj zdá vzdalovat své původní ambici a mění se v pouhý rozvojový nástroj. Zbývá zjistit, co dnes pro moderní tenis skutečně znamená – a zda má v příštích letech ještě jakoukoliv roli hrát.
PEVNÉ DĚDICTVÍ, KŘEHKÁ BUDOUCNOST
Osm let po svém vzniku zanechává Masters Next Gen smíšené dědictví. Navržen jako laboratoř pro modernizaci tenisu a přípravu na éru po Big 3, umožnil otestovat zásadní inovace – od shot clocku po elektronické rozhodování – a odhalil některé z hráčů, kteří dnes dominují okruhu, jako Sinner a Alcaraz.
Jeho postavení v kalendáři, menší zapojení hráčů a proměna priorit ATP však nakonec jeho roli oslabily. Se snížením věkové hranice a rozvojem širšího programu „Next Gen“ turnaj nyní jako by hledal svůj smysl.
Budoucnost ukáže, zda se dokáže znovu vynalézt… nebo zda už patří minulosti.
Laboratoř tenisu zítřka: Má Masters Next Gen budoucnost? 
Tenis: málo známé pravdy o přestávce mezi sezónami, mezi odpočinkem, stresem a fyzickým přežíváním 
Co když tenis ztratí svou duši? Případ robotizovaného rozhodování mezi tradicí a odlidštěnou modernitou 
Tematické články - Saúdská Arábie, zranění, válka a byznys: fascinující zákulisí tenisu odhalené TennisTemple