"Díky životu", Nadalův projev při odchodu do důchodu
Rafael Nadal v úterý 19. listopadu 2024 v Malaze oficiálně ukončil kariéru po vyřazení Španělska ve čtvrtfinále Davisova poháru Nizozemskem.
Po skončení zápasu byl uspořádán slavnostní ceremoniál, který měl Španělovi vzdát hold. Během ceremoniálu se u mikrofonu podělil o své myšlenky a pocity, když uzavíral tuto významnou kapitolu svého života.
Rafael Nadal: "Musím poděkovat mnoha lidem. Bylo to 20 let mé profesionální kariéry, během nichž jste mě podporovali v těžkých chvílích a nutili mě bojovat dál.
Samozřejmě, že věci nedopadly tak, jak jsme doufali, ale dal jsem do toho všechno. Jsem hluboce vděčný za to, že jsem měl možnost prožít své poslední dny jako profesionál v týmu.
Nikdo se nikdy nechce dostat do takového bodu. Nejsem unavený z hraní tenisu, ale moje tělo dospělo do bodu, kdy už nemůže pokračovat, a já musím tuto realitu přijmout. Cítím se poctěn tím, že jsem si prodloužil kariéru mnohem dál, než jsem si představoval. Děkuji životu a svému týmu.
Možná jsem udělala chyby, možná jsem odehrála některé zápasy pod své možnosti, ale jsem vděčná, že média můj příběh vyprávěla s respektem. Bylo to pro mě velké dobrodružství s několika těžkými, ale i nezapomenutelnými okamžiky.
Vždy jsem se snažil dosáhnout svých cílů s respektem, pokorou a vděčností za vše dobré, co mě potkalo. Snažil jsem se být dobrým člověkem a doufám, že takový obraz si o mně uchováte. Ze světa profesionálního tenisu odcházím s uspokojením, že jsem získal mnoho přátel.
Odcházím v klidu a s pocitem, že jsem po sobě zanechal odkaz díky lásce a uznání, kterého se mi dostalo po celém světě, daleko za tenisovými kurty. Děkuji vám za všechno.
Mám před sebou náročné období. Budu se muset přizpůsobit, ale udělám to v klidu, protože vím, že jsem do toho dal všechno až do konce. Naštěstí mám skvělou rodinu, která je se mnou každý den a která mi pomáhá v každé životní etapě.
Chtěl bych, aby se na mě vzpomínalo především jako na dobrého člověka, kluka z malé vesnice na Mallorce, který šel za svým snem. Měl jsem to štěstí, že jsem měl strýce, který byl v mé vesnici tenisovým trenérem, a mohl jsem s ním začít hrát tenis. A měl jsem štěstí, že jsem měl skvělou rodinu, která mě podporovala, abych se stal tím, kým jsem dnes.
Moji skvělí soupeři mi pomohli k tomu, aby moje kariéra byla delší a úspěšnější. Děkuji jim za všechno, co jsme spolu prožili. Loučím se jako profesionální tenista, ale člověk, kterým jsem, zůstane mezi vámi. Doufám, že ještě mnoho let. Děkuji vám všem."
