„Je lákavé se k nim přidat,“ říká Monfils, poslední aktivní mušketýr

Gaël Monfils patří spolu s Gillesem Simonem, Jo-Wilfriedem Tsongou a Richardem Gasquetem do skupiny „Čtyři mušketýři“, jak je v roce 2008 pojmenoval deník L’Équipe.

S nedávným odchodem Gasqueta do důchodu je Monfils posledním aktivním hráčem tohoto kvarteta. Na tiskové konferenci po své prohře s Jackem Draperem se ho novinář zeptal, jestli se teď necítí příliš sám.

Odpověděl: „Už nějakou dobu jsem to, řekněme, věděl. Jak říkám pokaždé, je to jiné. Richarda jsem letos prakticky vůbec neviděl.

Už nějakou dobu jsem si trochu zvykl, že kluky nevidím, že s nimi nechodím na Grand Slamy, nevečeřím s nimi, nevidím je trénovat. Vždycky jsme trénovali spolu, spousta maličkostí. Samozřejmě, je to jiné.

Je to kapitola, která se obrací, a která se obrací, jenže teď se věnujeme jiným věcem. Mimo tenis se potkáváme často. Je to také legrace, je to fajn.

Přiznám, že pro mě je dokonce mnohem lákavější přidat se k nim co nejdřív, protože pravda je, že tenis je sice super, ale s Jo bydlíme vlastně vedle sebe. Když se potkáváme s dětmi, je to skvělé.

Sedneme si, koukáme, jak si naše děti hrají spolu. To je skutečný život. Upřímně, jsme hrdí na všechno, co jsme dokázali, to je jisté, ale jsme jako dva staří kámoši, skutečný život, s našimi dětmi, s našimi ženami.

Jsme víc než šťastní. Tyhle chvíle jsou k nezaplacení.“

Na otázku, jestli by tento ročník Roland-Garros 2025 mohl být pro něj poslední, byl Monfils kategorický: „Příští rok vím, že budu hrát, ať se stane cokoliv. Řekl jsem to. Je to jasné.

Upřímně, podle toho, jak se teď cítím fyzicky, bych neřekl, že je to můj poslední Roland. Je to spíš v hlavě, co chci dělat, spíš se sebou samým.

Bude to záviset na mých přáních, na obětech, které jsem ochoten podstoupit. Upřímně, dneska jsem zase předvedl pořádný zápas proti pátému hráči světa.“