„Poprvé jsem se nesnažila kopírovat svou hru z antuky na trávu,“ Swiatek vzpomíná na své vítězství ve Wimbledonu

Iga Swiatek dorazila do Kanady a chystá se na turnaj WTA 1000 v Montréalu. Polská světová trojka se vrátila k vítězné vlně a po více než roce vyhrála svůj první titul ve Wimbledonu, kde triumfovala pošesté v kariéře na Grand Slamu po jednoznačném finále proti Amandě Anisimovové (6-0, 6-0).

V posledních hodinách byla čtyřiadvacetiletá hráčka hostem podcastu ‚Served With Andy Roddick‘, kde s bývalou světovou jedničkou rozebírala své vítězství v Londýně a fakt, že její podání bylo během turnaje významnou zbraní.

„Od té doby, co pracuji s Wimem (Fissette, jejím trenérem), začínám podávat lépe. Po dvou měsících tréninku mě nutil podávat konzistentněji na T, ale také na bekhendovou stranu.

Dříve jsem si myslela, že nemůžu při podání řezat míč, že musím podávat ploché, a připadalo mi to příliš riskantní. Nebyla jsem v tom moc dobrá.

Asi jsem potřebovala, aby mi někdo řekl, že to mám zkusit, abych získala více sebedůvěry a uvědomila si, že můžu podávat do všech zón, dobrou rychlostí a přesně.

V Austrálii jsem už cítila, že moje podání je lepší. Na několika turnajích jsem se necítila stoprocentně, ale to je součástí procesu učení, kdy máte vzestupy a pády, dokud věci neděláte přirozeněji.

Ve Wimbledonu, s těžšími míči, jsem cítila, že můžu podávat lépe. Po turnaji jsem se podívala na statistiky podání z některých zápasů a byla jsem překvapená, protože jsem nikdy nepodávala tak rychle.

Ani nevím, jestli budu schopná takhle podávat na dalších turnajích, ale pokusím se o to. Každopádně jsem měla více ‚dárečků‘ a měla jsem pocit, že soupeřky nedokázaly vracet tak dobře jako dřív.

Podání bylo jedním z klíčů, ale musím také říct, že poprvé jsem se nesnažila kopírovat svou hru z antuky na trávu, tedy pohybovat se stejně jako na antuce. Věděla jsem, že musím víc spoléhat na instinkt a hrát víc ploché.

Myslím, že se mi to povedlo, hrál jsem plochě a agresivně už od prvních úderů. Tímto způsobem vidíte změny i na druhé straně sítě.

Cítíte se napjatější, máte pocit, že spíš spěcháte, než abyste dělali správná rozhodnutí. Na tomto turnaji jsem dokázala vyvíjet větší tlak na soupeřky a po každém zápase jsem se cítila lépe a lépe.

V podání jsem v prvních kolech nebyla dost odvážná, ale jak turnaj postupoval, cítila jsem, že můžu pokaždé podávat ještě lépe. Všechno je také o sebedůvěře, i když to platí pro všechny turnaje.

Těším se, až uvidím, jestli dokážu udržet tuto formu v podání, zvlášť když míče budou v dalších turnajích lehčí,“ rozvedla Iga Swiatek v podcastu.