"Kéž by mi Sabalenka nechala alespoň jeden set (smích)." - Pegulaová se směje po prohraném finále US Open

© AFP

Guillaume Nonque

le 08/09/2024 à 00h25

3 min to read

Pegula Sabalenka US Open

Jessica Pegulaová v sobotním finále US Open podlehla Aryně Sabalenkové 7:5, 7:5. Vítězství si připsala i ve čtvrtfinále. Po zápase se podělila o své myšlenky s krajankou Mary Joe Fernandezovou (bývalá světová čtyřka).

Mary Joe Fernandezová:
"I když to nebyl výsledek, který jsi očekávala, máš za sebou neuvěřitelné dva týdny, porazila jsi světovou jedničku a dostala ses do svého prvního major finále. Můžete nám říct, čím jste si prošla?"

Jessica Pegulaová:
"Ano, byl to pro mě neuvěřitelný měsíc. Měla jsem těžký začátek roku, ale podařilo se mi odrazit ode dna. Tím myslím, že jsem tady na svém prvním grandslamovém finále po tak horkém létě.

Nečekala jsem to. Takže jsem velmi vděčná za těch několik posledních týdnů tenisu a za ty neuvěřitelné zápasy, které jsem mohla odehrát."

Mary Joe Fernandezová:
"V obou setech jste byla dole, téměř se vám podařilo vše otočit jako v semifinále. Co vám dnes proti Aryně (Sabalenkové) dělalo takové potíže?"

Jessica Pegulaová: "Jaká je vaše odpověď?
"Přála jsem si, aby mi nechala alespoň set (smích). Před pár týdny jsme spolu v Cincinnati odehrály další těžký zápas a ona hrála neuvěřitelný tenis. Je to asi nejlepší hráčka na světě na tvrdém povrchu.

Myslím tím, že je super silná, jde si za svými údery, nic vám nenechá a často vám dokáže vyrvat raketu z rukou.

Takže ano, byla jsem ráda, že jsem dokázala zabojovat a dát si šanci. Ale nakonec to nestačilo. Ale jsem ráda, že jsem se dokázala udržet ve hře a dávat si dál příležitosti."

Mary Joe Fernandezová:
"Nikdo se do této chvíle nedostane sám a ty jsi měl tyto dva týdny velkou podporu rodiny, trenérů, týmu. Jaký vzkaz pro ně máš?"

Jessica Pegula:
"Děkuji svým dvěma trenérům Markovi a Markovi, svému fyzioterapeutovi Johnovi, bratrovi, sestře, agentovi, manželovi, všem, kteří dnes seděli v boxu. Moc vám děkuji za to, že mě podporujete.

Myslím, že jsou tu někde i moji rodiče. Mám spoustu přátel a rodiny, kteří se na mě přišli podívat, a všichni jsou trochu roztroušení, vlastně ani nevím, kde jsou.

Ale moc vám děkuji, že jste přišli a podpořili mě. Chci říct, že to byla dlouhá cesta a je skvělé, že si můžu zahrát svůj sport tady ve Státech v rámci svého národního grandslamu. Děkuji vám."